Evropská centrální banka nemůže zcela ignorovat dynamiku inflace a měnovou politiku v USA, když vytyčuje svou vlastní cestu, řekl člen Rady guvernérů Bostjan Vasle. „Ekonomická situace v USA je v tuto chvíli jiná než v eurozóně,“ podotkl Vasle. „Je tedy logickým důsledkem, že reakce měnové politiky mohou být také odlišné. Ale tato divergence má své meze.“
Tyto komentáře přicházejí poté, co ECB signalizovala, že je připravena snížit úrokové sazby v červnu, a poté, co inflace v březnu klesla na 2,4 %. Několik politiků uvedlo, že ECB není na svém americkém protějšku závislá a že jedná na základě toho, co se děje v eurozóně. Člen portugalské Rady guvernérů Mario Centeno agentuře Bloomberg ve středu řekl, že se Evropská centrální banka „nedívá na USA“. Vasle však tvrdí, že „existuje značná pravděpodobnost, že faktory stojící za vyšší nebo trvalejší inflací v USA se projeví také v jiných částech světa a také v eurozóně“. Jednou z obav je, že pokud se bude v Evropě uvolňovat měnová politika, zatímco USA nebudou snižovat sazby ve stejném rozsahu, mohlo by to narušit euro.
Prezidentka Christine Lagardeová ve středu přiznala, že úředníci budou „výkyvy velmi pečlivě sledovat“, přestože se nezaměřují na konkrétní úroveň. Stále se zdá pravděpodobné, že k prvnímu snížení sazeb dojde v červnu a další mohou následovat v následujících měsících, pokud ekonomické projekce ECB budou odpovídat realitě, řekl Vasle. "Pokud se současný základní scénář naplní, pak bude velmi brzy vhodné snížit úroveň omezení a navázat na ně dalšími kroky ve druhé polovině roku," řekl.
Při posuzování síly základní inflace označili úředníci za zvláště důležité údaje o vývoji mezd v prvním čtvrtletí. I když komplexnější důkazy budou k dispozici až v následujících týdnech, podle Vasleho existují důvody k optimismu. "Údaje o mzdách za první čtvrtletí, které jsme zatím viděli, jsou relativně příznivé," řekl.
Kontext a porovnanie medzi ECB a FED
dc.description.abstractCentrální banky sú institucemi, ktoré výrazně ovlivňují ekonomický vývoj v dnešních tržních ekonomikách. Jejich vliv byl dobře patrný během poslední finanční krize, kdy jejich kroky byly netrpělivě očekávány. Tato práce se zabývá dvěma významnými centrálními bankami současného světa, a to Evropskou centrální bankou (ECB) a centrální bankou USA (FED). V úvodní části práce je popsáno centrální bankovnictví z obecného hlediska, poté následuje popis obou bank se zaměřením na jejich měnovou politiku. V závěru se práce zabývá reakcí ECB a FEDu na finanční krizi a rozebírá jednotlivá opatření monetární politiky, která obě banky zaváděla. dc.description.abstract
Notably, there is a marked contrast in the timing and intensity of monetary policies between the Federal Reserve (FED) and the European Central Bank (ECB). In principle, the distinct actions of the FED and the ECB can be attributed to the different shocks influencing inflation in the US and the Eurozone. In the former, the dominant impetus behind post-COVID inflation has been mainly attributed to a resounding demand shock, epitomized by the expansive fiscal response following the initial COVID shock. However, some commentators (Gros 2023) have argued that central banks played a significant role in causing the surge in prices. Figure 1 allows us to compare actual and model-predicted data for the Fed and the ECB.
Figure 1 Simulation of three-month interest rates for the US and the Euro area the after COVID era (2020 Q1-2023 Q1). The simulation evidence reported in Figure 2 shows that, while the inclusion of a proxy for bond market fragmentation among the drivers of monetary policy does not help to close the gap between actual and model-based data, much better results are obtained by the specification in which the ECB is following the FED with caution and delay. 18. 8.
Banky ECB i Fed jsou sice každá v jiné situaci, co se týče utahování měnové politiky. Tento týden byly zveřejněny zápisy z posledních zasedání nejdůležitějších centrálních bank světa, amerického Fedu a evropské ECB. Obě shodně provozují holubičí rétoriku. Fed sice už tento rok zvýšil sazby dvakrát, ale doprovází to holubičími komentáři. ECB dokonce na holubičí rétoriku spoléhá jako na svou strategii. Zápisy z posledních jednání obou institucí ukázaly obavy o plnění inflačního cíle. Mezi členy Fedu sice panují rozpory ohledně inflačního výhledu, ale shoda existuje v tom, že inflace bude delší dobu pod dvěma procenty.
Praktické dopady na politiků
Diferenční dopady mezi zrójnovaným vývojom inflácie a mernou politikou znamenajú, že ECB môže uvažovať o znížení sadzieb, zatiaľ čo FED môže reagovať odlišne v súlade so špecifickými šokmi USA. Všetky tieto faktory formujú očakávania finančných trhov a dynamiku eurozónskej ekonomiky.
Noté, že tlak na udržanie inflačného cieľa a na udržanie stability eurového fondu môže viesť k odlišným komunikáciám a miernym odchýlkam v rétorike medzi hlavnými centrálnymi bankami. Zápisy z posledných zasedaní ukazujú spoločnú opatrnosť a zameranie na dosiahnutie stanovených cieľov.
- Different shocks drive inflation in the US and the Eurozone
- ECB and FED show cautious communication despite policy paths
- Inflation projections and wage developments are key indicators
tags: #rozdiel #medzi #nekonvencnou #politikou #ecb #a